Koaxiální kolineární antena 1090 MHz

Při využití tuneru RTL při sledování leteckého provozu jsem narazil na potřebu dobré anteny pro příjem na frekvenci 1090 MHz. Po procházení internetu jsem se rozhodl pro konstrukci kolineární koaxiální anteny. Jednnoduchot této anteny tkví v tom, že se nepoužívají simetrizační cívky, které je v domácím prostředí velice težké sladit. Základ anteny tvoří úseky koaxiálního kabelu, které majé délku zjištěnou z následujícího výpočtu.: Λ1/2[m]= 150 : FRQ[MHz] x k pro půlvlnný úsek a Λ1/4[m]= 75 : FRQ[MHz] x k pro čtvrt vlnný úsek. k = činitel zkrácení, jedná se konstantu pro jednotlivé typy koaxiálních kabelů.

01  

Jednotlívé díly anteny se spojují dle následujícího schématu

02

Střední část antény

03

Zakončení antény

 

 Výsledná antena je zabudovaná do PE trubky, lze použít i jiné materiály (sklolaminát), nevhodné jsou pouze vodivé materiály. Zisk anteny je dán počtem půlvlnných částí, při počtu 4 úseků se zik blíží k 6dBd.

Výsledky nové anteny jsou vinikající při použití 1/4 vlnné antny byl počet přijímaných rámců v průměru 25 – 30 za s nyní je průměrná hodnota 150 – 200 rámců za s. Výsledek je možné vidět i na záznamu z programu SDR Sharp.

 

Porovnání antén v SDR Shark

Porovnání antén v SDR Shark

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail

Permanent link to this article: http://www.ok5tvr.cz/?p=488

8 comments

Skip to comment form

    • xx on 26.12.2015 at 18.59
    • Reply

    a co takhle rovnou napsat delku kusu koaxu ? co to by nešlo ?

    1. Bohužel nešlo,
      protože ve výpočtech používáte činitel zkrácení k, který je charakteristický pro daný koaxiální kabel. Tuto anténu lze konstruovat z různých koaxiálních kabelů. Pevně věřím, že výpočet lze provést na jakémkoliv kalkulátoru.

  1. Já to dělal ze satelitního koaxu o impedanci 75 Ohmů s pěnovým dielektrikem a použil jsem činitel zkrácení 0,85 a vyšla mi délka 116 mm. Dělal jsem 8 dílů, výsledek parádní, vejde se do 1m PVC trubky.

    1. chybička se vloudila je to 161 mm.

  2. Omlouvám se chtěl jsem napsat přesně 116,972 mm

    • novakostroj on 4.10.2016 at 23.38
    • Reply

    nemáte nahodou špatně vypočet ? 1/4 = cca 6.5cm pulka= cca 13.6cm atd

      • JardaA; on 12.1.2017 at 19.59
      • Reply

      Výsledek ještě musíte vynásobit tím činitelem zkrácení, pak to vyjde. Jinak za totality platilo, že u běžných kabelů s polyetylénovým (plným) dielektrikem měl č.z. hodnotu 0,67, s pěnovým pak 0,81. Kabely se vyráběly podle norem, konkrétní hodnoty se uváděly v katalozích, a tak na to byl spoleh – holt nesvoboda. U dnešních běžných kabelů, většinou z Číny, žádné garance parametrů nejsou (byť ty kabely jsou nějak označeny, třeba RG6), takže se rozhodně nemá cenu (bez přístrojů) zabývat milimetry.

    • Ivan Procházka on 5.6.2017 at 9.05
    • Reply

    Postavil jsem antenu v podstatě stejnou, ale snažil jsem se, aby elektrická délka prvků se co nejvíc blížila geometrické, jinými slovy aby se činitel zkrácení co nejvíc blížil jedné. V ideálním případě, kdy k=1, má anténa nejlepší výsledky. Nepoužil jsem koaxiální kabel, ale měděnou trubku 15/13 mm (analogicky ke koaxiálu opletení) a trubičku 6mm – může být i kulatina – (analogicky ke koaxiálu střední vodič). Tím jsem vytvořil souosé vedení o impedanci cca 50 ohm a činiteli zkrácení tak někde mezi 0,94 až 0,96. Sestava je stejná, jako ve výše uvedeném článku.
    Výsledkem je vcelku dobrý příjem proti jiným všesměrovým anténám.
    Výkres mohu na požádání zaslat e-mailem. Kontakt: iprog(zavináč)volny.cz

Napsat komentář

Your email address will not be published.

„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich